Sixpack, skvělý sex a mraky peněz

Já, když si najdu koníček, tak se do něj pustím se vší vehemencí a zápalem. Je to pro mě nový svět, do kterého se nořím na hodiny denně a nechávám se jím pohltit. Je to pro mě únik. Zatímco mnozí řeší work-life balanc, tak já se peru s tím, jak stíhat všechny své koníčky. Hobby-work-life balanc. Aktuálně se v mém případě jedná o aktivní přípravu na dlouhý triatlon, sledování finančních trhů, loni jsem se učil dělat stand-up comedy, jindy jsem se chtěl stát špičkovým šachistou, studoval historii druhé světové války, nebo psal poezii. V každý okamžik mám nějakou verzi tohoto ventilu a když ho nemám, psychicky strádám. A to mám k tomu všemu patchwork rodinu a po dvaceti letech v korporátu podnikám. Dojíždím za svojí prací i dvě hodiny denně tam a dvě hodiny zpět, a to ani nemluvím o tom, že bych se přeci měl nějak duševně a mentálně rozvíjet. Jako člověk a osobnost. Mít nějakého mentora, terapeuta, nebo kouče, občas si zajít na nějaký zajímavý workshop, který mě dostane mimo moji komfortní zónu!

Můj život se často ubere směrem, že jdu do něčeho, o čem nic nevím a najednou se divím. Nějakou „náhodou“ jsem se najednou objevil u gestalt terapeuta, kterého vidím každé úterý, absolvoval jsem nedávno v Poděbradech konstelace s Janem Bílým na téma sex a intimita a mimo to jsem nastudoval hodiny videí na téma citových vazeb. Každému z těchto témat můžete zasvětit svůj celý život a nestihnete to celé zcela pochopit a porozumět tomu v celé šíři. Jak tyto lidi obdivuji, že si našli svou jednu věc. Já chci vědět všechno o všem, ale hrabat se v sobě, to mě ohrožuje! Ale zničehonic najednou řeším, jak se zklidnit, zpřítomnit, nebýt tolik v hlavě, ale více v těle, uvědomovat si své emoce, projevovat je navenek, být emocionálně dostupný. Jestli chcete dostat za podobnou hranici komfortní zóny, představte si, že Vás teď postavím na startovní čáru půlmaratonu. 21 kilometrů běhu bez přípravy. S mými radami a nějakým aspoň malým základem to možná zvládnete, ale doběhnete jako spráskaný pes. Budete se cítit skvěle a hrozně zároveň.

Tak se pojďme trochu uklidnit a dát věcem nějakou formu a řád. Ono to samozřejmě není takové drama, jak to popisuji. Nestalo se to v jeden den, geneze byla postupná, předcházela tomu mentální příprava a samotná zkušenost byla mnohem příjemnější a zajímavější, než by se mohlo zdát. Také bych nechtěl, aby tento text vyzněl příliš ego-biograficky. Přeci jen, užitek by z toho měl mít čtenář a ne pisatel!

Na co jsem tedy přišel, když se permanentně oddávám svým proměnlivým koníčkům a vydal se na výlet za hranici své komfortní zóny? Co si myslím, že může být užitečné pro každého? Je to ta cesta mimo komfortní zónu. Na to, aby život každého z nás byl naplňující a obohacující máme každý svaté právo, které nám nevezme žádný člověk ani abstrakt, jako třeba čas, nebo vnitřní přesvědčení, že nemůžu dokázat něco, co je pro mě nové. Jestli se chcete někam opravdu posunout, tak musíte jít s kůží na trh, pustit se někam, kde jste si vědomi toho, že to příjemné nebude. Aspoň zpočátku, předtím, než se to začne odehrávat. Potom se to stane, jakýsi aha moment, kdy přijdete na to, že existuje něco mimo Vaši dosavadní bublinu přesvědčení. Potom buď narazíte na to, že jste tou bublinou a utečete do bezpečí své bubliny, nebo přijmete něco nového. Měl jsem možnost vidět změnu těchto přesvědčení v rámci hodin, které měly obrovský dopad. Jedna žena zažila nejlepší sex svého života, protože něco o sobě pochopila, jeden muž zjistil, že masochistická stránka může dát prostor jeho dominanci a já jsem pochopil, že pod povrchem lidí je hloubka, o které jsem nevěděl.